Proč jsou ženy po porodu málo opečovávány? Rozhovor s Barborou Zemanovou

Jedním z cílů našich stránek Obejmutí po porodu je více upozornit na nedostatečnou péči a podporu žen po porodu…

V současné době se ve společnosti hojně setkáváme s diskusí nad porody – jak je vést, kde by měly probíhat, kdo by u nich měl a neměl být…ano, je to velmi důležité téma, ale neměl by to být cíl a vrchol směřování energie ženy k velké změně, která se koná.

Porodem totiž cesta ženy – matky nekončí, právě začíná. A zde často dochází k velkému rozčarování a zklamání, protože v tomto období ženy přirozeně potřebují podporu, obejmutí, pohlazení…. ale nikdo tu není. Je smutným faktem, že komunitní péče porodních asistentek o ženy po porodu v současné době není v naší republice příliš rozvinutá, ale když budete pořádně pátrat, určitě si najdete tu svojí porodní asistentku…. třeba na stránkách Unie porodních asistentek. A co můžete od svojí komunitní porodní asistentky očekávat? To jsme si řekli již v tomto článku.

Když jsem pátrala po hlubších možnostech, jak uctít ženu – matku po porodu, napadlo mě oslovit jednu z našich specialistek na rituály v životě ženy, a navíc čerstvou maminkuBarboru Zemanovou.

V létě jsem Báře zkusila napsat několik otázek, které se váží k uctívání žen po porodu. Bára nadšeně souhlasila, ovšem s podmínkou, že by ráda na vlastní kůži vyzkoušela rituál pro ženy po porodu Ceremoniál uzavírání kostí – REBOZO.  A tak jsme se setkaly 🙂

Zeptala jsem se Báry na tyto tři otázky:

Proč si myslíš, že jsou ženy po porodu v naší dnešní společnosti málo opečovávány a oslavovány?

Celý koncept porodní i poporodní péče není pro mnoho žen funkční. Místo aby se ženám dávala síla, tak se jim odebírá. Snaží se nám namluvit, že bez pomoci lékařů dnes už rodit vlastně neumíme. Co je to za hloupost!!! Žena přichází do “ne-mocnice”, kde nemá téměř žádnou moc nad tím si svůj porod řídit a po třech dnech odchází “správně ošetřená” vybavená taštičkou vzorků od umělých mlíček po krémy na prdelku.

Já vím, že to neplatí ve všech porodnicích a děkuji všem, kteří se starají o změnu současného porodnictví, ale ve většině případů velkých nemocnic to takhle je. Porod není vnímán jako mystická zkušenost, brána, kterou žena a dětátko prochází, aby se potkali se sílou života a smrti.

Takže v momentě, kdy je hotovo a dítě narozené, úkol je splněn. A přitom je to teprve začátek. Porodem vše začíná, ale to už není tolik vidět, protože “výsledek” je již na světe. Nastává hluboká fáze šestinedělí a neviditelných vnitřních i vnějších změn, jež jsou pro mnoho žen výzvou nejen po tělesné stránce, ale právě po psychické a duševní.

Žena by měla být oslavována za její obrovskou sílu přivést na svět dítě, ale dnes je tato “oslava a úcta” často věnována lékaři porodníkovi a maminky tomu věří. Přitom je to především ona sama a její tělo, čemu je potřeba vyjádřit vděčnost jako první a pak také úžasné moudrosti miminek, kteří znají cestu ven.

Proč je důležité, aby se ženám po porodu věnovala větší pozornost nejen tělesně, ale také po duševní a spirituální stránce?

Porodem začíná pro ženu úplně nová fáze jejího života. Dochází ke zrození nejen nové bytosti v podobě děťátka, ale zrozuje se žena – matka. Jde vlastně o přechodový rituál z fáze panny do fáze matky a to je potřeba ošetřit. 

Není to jen o tělesné poporodní péči (a i ta v naší společnosti pokulhává, pokud si jí sama žena nezařídí), ale také o psychické a duševní podpoře. Každá změna vyžaduje podporu. Pokud se žena stává matkou poprvé, vstupuje do naprostého neznáma, prozkoumává zcela nový vesmír a do toho se mění vztah sama k sobě, k děťátku, mezi partnery či ostatními členy rodiny.
Porod je jakýsi práh a šestinedělí meziprostor mezi starou a novou ženou. A pokud je žena již matkou a přivádí na svět další dítě, vždycky je to změna, vždycky porodem nějaká její část umírá a nová se rodí. Žena je několik týdnů i měsíců po porodu extrémně otevřená, mnoho nezpracovaných témat přichází do celého toho chaosu na světlo a je skvělé, pokud máme možnost je vědomě zpracovat.
Je zde velká síla uzdravit nefunkční vztahy v rodině, ponořit se do většího soucitu sama k sobě, zamilovat se znovu do svého těla, prohlídnout si a uvidět své stinné stránky… Sama si pamatuji mnoho velice silných až archetypálních snů, ve kterých jsem se potřebovala sama orientovat, protože jsem věděla, že mi duše přináší z nevědomí mnoho poselstvích a byla jsem vděčná za průvodce.

Jak se Ti líbila zkušenost s rituálem rebozo, ceremoniálem uzavírání těla po porodu? Jak jinak by se mohly ženy po porodu uctívat?

Pro mě to byla velice hezká zkušenost, která završila moje několika měsíční malé poporodní rituálky, které se mi děly spontánně.

Líbí se mi záměr rituálu “uzavírání těla po porodu” a věřím, že pokud se udělá několik dnů po porodu, je jeho účinek mnohem silnější. Vnímala jsem jej jako vyjádření vděčnosti a úcty k mému tělo, které 9 měsíců živilo a chovalo miminko a poté jej samo porodilo.

Příležitostí k uctění žen po porodu je mnoho, já sama jsem měla několik malých rituálů, tak se ráda podělím… Jedním z nich bylo např. společné požehnání vody ku příležitosti konce šestinedělí, které jsme udělali u nás v koupelně společně s dcerou a mým mužem. Záměrem bylo očištění a požehnání paní vody a následovalo zapálení svíčky pro miminko, jeho světýlka, protože jsem měla subjektivní pocit “vtělení” její duše do těla.

Další důležitou částí byl katarzní masážní rituál, při kterém jsem mohla vyjádřit zamrzlé emoce zloby na jednu situaci po porodu. Absolvovala jsem také krásné sezení shiatsu u mé porodní asistentky a porod jsme tak uzavřely společně nejen bodyworkem, ale také povídáním a postupnou integrací zážitku.

Ku příležitosti svátku Lammas, tedy na dožínky, jsem svolala kruh k ohni a prošla jsem rituálem matky a mateřství a oslavila tak svou fázi v rámci “své vesnice”, svých blízkých přátel. Vrcholem byl spontánní rituál ve vodě a pod vodou ve slaném bazénu v Hartmanicích, kde spolu se mnou plavalo miminko i manžel a já jsem si vzala zpět svou sílu! A pár dní na to jsi přijela Ty a udělala rituál rebozzo, který byl skutečně takovým posledním klíčem k uzavření mého porodního příběhu.

Vnímám, že nejdůležitějším heslem pro všechny ženy po porodu je PÉČE O SEBE. Najít si prostor dát si vanu plnou růží, pohladit se, olejíčkem zjemnit kůži, každé ráno se pořádně nadechnout a vydechnout, ideálně najít pár minut pro tichou meditaci. V klidu se najíst a vyspat.

Já jsem v každé volné chvilce, když maličká usnula a já se zrovna nevěnovala vaření nebo péči o domácnost, cvičila jogu nebo relaxovala v joga nidře (jógova relaxace) nebo spala.

A pak je také důležité zcela pragmaticky poprosit každou návštěvu, aby místo hraček a oblečků pro miminko přivezla sklenici s vývarem, dobré jídlo a pití! Maminka musí dobře jíst! :-) A ideálně když je toho hodně a nají se celá rodina!

Eva Hendrych Lorenzová

Jsem porodní asistentka a již několik let se věnuji podpoře žen na jejich cestě mateřstvím. V projektu Obejmutí po porodu se snažíme ženám ukazovat, jak být maminkami, ale přitom neztratit sebe samotné.

O tom, proč projekt Obejmutí po porodu vznikl a co přináší, si přečtěte na těchto stránkách>>

Komentáře